Helicobacter pylori
Gastritída
Peptický vřed
Gastrický vřed
Ateroskleróza
Zánětlivá onemocnění
Crohnova nemoc
Dyspepsie

Helicobacter pylori

Masticha studie

V roce 1998 byla publikována ve slavném časopise New England Journal of Medicine studie (5), provedená univerzitní nemocnicí Nottingham v Anglii, která dospěla k závěru, že chioská masticha má rozhodně prokázaný účinek proti Helicobacter pylori . Všimněte si, že název publikace je obzvláště charakteristický: “masticha zabíjí helicobactera pylori”. Studie ukazuje, že dokonce 1 gram mastichy denně po dobu dvou týdnů může vyléčit vředové onemocnění žaludku. Tento pozitivní účinek je dosažen díky skutečnosti, že masticha ničí bakterii Helicobacter pylori, která je zodpovědná za většinu případů výskytu vředových onemocnění.

Všimněte si, že helicobacter pylori je zodpovědný za 75% případů vředového onemocnění žaludku, zatímco u duodenálního vředu až v 90% případů. Ve specifické studii byly použity čerstvé vzorky s přítomností helicobactera pylori, které byly získány od pacientů a pomocí těchto vzorků se hledaly minimální baktericidní koncentrace (MBC) mastichy, čili nejmenší možná koncentrace potřebná k vyhubení 99,9% bakterií během 24 hodin. Minimální baktericidní koncentrace (MBC) mastichy byly 60 ug/ml, ale i v nižších koncentracích byla baktericidní účinnost významná.

V roce 2001 bylo v American Journal Serafin G. Bonom publikováno oznámení (6, 7) a časopis Journal of chemoterapy přišel s potvrzením efektivity mastichy proti bakterii Helicobacter pylori. Pro tento účel byly použity vzorky s přítomností helicobactera pylori, které byly získány od pacientů a byly hledané minimální baktericidní koncentrace (MBC) mastichového extraktu. Výsledky ukázaly, že masticha v koncentraci 125 mg/ml vyhubila helicobactera pylori v 50% testovaných vzorků, zatímco koncentrace 500 mg/ml vyhubila helicobactera pylori v 90% vzorků. Zároveň byly ve všech vzorcích studovány morfologické změny bakterií s použitím elektronového mikroskopu. Výsledky studie jsou v plném souladu s výsledky ostatních výzkumů, které dospěly k závěru, že masticha má velmi dobrý účinek proti bakterii helicobacter pylori.

V jiné studii (8) pod vedením Medical Microbiology Laboratory řeckého Institutu Pasteura v dubnu 2002 se uvádí, že použití chioské mastichy u morčat a myší, které byly infikovány helicobacterem, vedlo k výraznému poklesu imigračního stupně bakterie, zatímco nebyl zaznamenán žádný významný pokles v stupni a aktivitě doprovodné gastritidy.

Gastritida vyvolaná helikobakterem pylori

V roce 2002 byla v Jižní Koreji v časopise společnosti Gastroenterologie publikována klinická studie (9). Tato studie byla vedena lékařskou fakultou univerzity Dan-kook v Jižní Koreji a týkala se účinků mastichy na gastritidu vyvolanou helikobakterem pylori (HP). Studie se zúčastnilo 48 dobrovolníků, u kterých bylo pomocí UBT – dechového testu s močovinou (dechový test pro detekci HP) prokázáno, že jsou nakaženi helikobakterem pylori. Tito účastníci byli rozděleni do dvou skupin, z nichž první užívala chioskou mastichu ve žvýkačce po dobu 90 dnů, zatímco druhá skupina užívala žvýkačky s placebem. Dechový test UBT byl proveden před zahájením studie a dále v intervalu 30 a 90 dní po dokončení. Výsledky testů ukázaly, že užívání mastichy je obzvlášť účinné na omezení koncentrace helikobaktera pylori, stejně tak i gastritidy, právě díky účinkům na helikobaktera. Studie dospěla k závěru, že masticha může být užívána jako doplňkový prostředek na potlačení bakterie a důsledků její přítomnosti.

Už ve starověku byla chioská masticha využívána k tišení bolesti žaludku, při žaludečních chorobách, zažívacích potížích, gastralgii a žaludečních vředech. Zachovalé záznamy doporučují Chioskou mastichu při chorobách a dysfunkcích gastrointestinálního systému. Mnohé současné vědecké výzkumy potvrzují její příznivé účinky při žaludečních, cévních a kožních onemocněních.

Masticha studie

První výzkumné úsilí vycházela z univerzitních instituci a klinik, především arabského světa, v oblastech, kde je běžně rozšířeno používání chioské mastichy v lécích a přípravcích praktického lékařství. První klinická studie (21,22) byly publikovány v roce 1984 v magazínu Clinical & Experimental Pharmacology & Physiology, vedená Al-Habbal MJ, Al-Habbal Z a HuwezFU na univerzitní klinice mosulské univerzity v Iráku.

Studie se zúčastnilo 38 dobrovolníků s diagnózou dvanáctníkového vředu. Pro srovnání účinnosti chioské mastichy byly dobrovolníci rozděleni do dvou skupin: jedna konzumovala 1 gram mastichy po dobu dvou týdnů, druhá ve stejné dávce placebo. Po uplynutí dvou týdnů byli vsichni dobrovolníci endoskopicky vyšetřeni, aby se zhodnotil stav vředů. Výsledky ukázaly, že v první skupině, která konzumovala mastichu, došlo ke zmírnění klinických symptomů až v 80% případů, zatímco endoskopické vyšetření prokázalo samotné vyléčení duodenálních vředů v 70% případů. Závěr klinické studie jednoznačně doporučuje mastichu jako účinný přípravek ke zmírnění obtíží a léčbu vředových onemocnění. Další důležitý závěr byl ten, že masticha neměla žádné vedlejší nežádoucí účinky.

Peptický vřed

Stejný tým výzkumníků publikoval v roce 1986 v časopise Gastroenterologia Japonica výsledky nové klinické studie (3) o pacientech s diagnózou peptických vředů. Pro tento účel bylo vyčleněno 6 pacientů, kterým byl gastroskopií diagnostikován žaludeční vřed a byla jim předepsána masticha v množství 2 gramy denně po dobu 4 týdnů (1 gram před snídaní a 1g před spaním na noc). Žádnému pacientovi nebyl předepsán jiný způsob farmakologické léčby po dobu dvou měsíců před začátkem klinické studie. K vyhodnocení účinků mastichy bylo účastníkům provedeno gastroskopické vyšetření, stejně jako rutinní laboratorní vyšetření krve, moči a dalších biochemických parametrů, prováděné těsně před zahájením léčby, dva týdny, čtyři týdny a dva měsíce po zahájení léčby mastichou. Výsledky studie ukázaly, že léčba mastichou ulevila všem šesti osobám, které měly klinické symptomy, zatímco vyléčení bylo endoskopicky potvrzeno u pěti z nich. Během studie, a také dva měsíce po jejím skončení nebyly zaznamenány žádné vedlejší nežádoucí účinky.

Gastrický a duodenální vřed

Ve stejném roce byla publikována v časopise Journal of Ethnopharmacology další studie (4) provedena Mansoorem S. Al-Saídem s kolektivem, na morčatech a myších, která byla vedena proto, aby dokázala zhodnotit efektivitu mastichy na gastrický a oduodenální vřed. Pro tento účel byl pomocí chemických látek myším uměle vytvořen vřed žaludku. Následně jim byla v potravě podávána masticha v dávkování 500 mg na kilogram jejich hmotnosti. Výsledky studie ukázaly, že podávání chioské mastichy způsobilo významný pokles v progresi formovaného vředu na sliznici žaludku morčat a tyto výsledky naznačují, že by masticha mohla být používána při léčbě již vzniklých vředů.

Ateroskleróza

K potlačení tvorby aterosklerotických destiček mají vliv tzv. přirozené antioxidanty. Studie publikované v roce 2003 a 2004 v časopisech Atherosclerosis Magazine a Phytotherapy Research magazine jednoznačně prokázaly, že vysoký obsah antioxidantů, fenolických molekul a fytosterolů zamezují oxidaci LDL cholesterolu a tím mají výrazný vliv na předcházení vzniku aterosklerózy.

Zánětlivá onemocnění

Zkoumané byli i mechanismy protizánětlivých účinků Chioské mastichy. Podle práce autorek Triantafyllouem a Bikineyevovej, zveřejněné v roce 2011, dokáže masticha potlačovat oxidativní stres vyvolaný proteinem TNF-α, často hrajícím roli v systémových zánětlivých onemocněních. Ve studii na potkanech dokázala masticha tlumit buněčnou produkci superoxid a peroxidu vodíku v buňkách hladkého svalstva aorty pokusných zvířat, kterým byl podán zmíněný tumor nekrózny faktor alfa, zatímco na tímhle proteinem nestimulované buňky neměl vliv. TNF-α výrazně zvyšuje buněčnou produkci superoxidů, chioská masticha však dokázala tuto produkci zcela zastavit. Tato její vlastnost je podle studie odpovědná za významnou protizánětlivou aktivitu pryskyřice stromů Pistacia lentiscus.

Crohnova nemoc

Vědečtí pracovníci se věnovali také zkoumání mastichy jako prostředku při léčbě Crohnovy choroby. Řečtí vědci Kaliora, Stathopoulou a kolektiv zveřejnily v únoru 2007 výsledky své studie, kde na menší vzorku deseti pacientů s mírnou až středně rozvinutou Crohnovou chorobou, testovali účinek přibližně dvou gramů mastichy denně po dobu čtyř týdnů. Výsledkem bylo snížení hladin interleukinu-6 a CRP v séru zmíněných pacientů.

Dyspepsie

Další práce týmu lékařů z nemocnice Hatzikosta v řecké Ioannině se věnovali dvojitě zaslepeným placebem kontrolovaným studiím účinků mastichy na poruchu trávení – dyspepsii. Její projevy, kterými byly zejména bolesti žaludku, bolesti v oblasti břišní dutiny v čase úzkosti, tupé bolesti a pálení žáhy, se významně zlepšily ve skupině užívající Chioskou mastichu ve srovnání s kontrolní skupinou.

PUBLIKOVANÉ STUDIE:

  1. “A double blind trial of mastiha and placebo in treatment of duodenal ulcer”, Μ. Al-Hab- bal, Ζ. Al-Habbal, F. Huwez, Proceedings of 3th International Conference on Islamic Medicine, Istabul, Turkey, 1984, p. 105.
  2. “A double-blind controlled clinical trial of mastiha and placebo in the treatment of duodenal ulcer”, Al-Habbal MJ, Al-Habbal Z, Huwez FU, Clin. Exp. Pharmacol. Physiol. (1984), No 11 Vol. 5, p. 541-544.
  3. “Mastiha in treatment of benign gastric ulcer” Huwez FU, Al-Habbal MJ, Gastroenterol Jpn. (1986), Vol. 3, no.21, p. 273-4.
  4. “Evaluation of Mastiha, a crude drug obtain from pistacia meniscus for gastric and duode- nal anti-ulcer activity”, M. Al-Said, AM. Ageel, N.S. Parmar, M. Tariq, J. Ethnopharmacol. (1986), 15, p.271-281.
  5. “Mastiha Gum Kills helicobacter Pylori”, F. Huwez, D. Thirwell, A. Cockayne, D. Ala’ Aldeen, The New England Journal of Medicine (1998), Vol. 339, No.26, p. 1946.
  6. “Bactericidal activity of Pistacia lentiscus gum mastiha against Helicobacter pylori”, S. Bona, L. Bono, L. Daghetta, P. Marone, The American Journal of Gastroenterology (2001), Vol.96, 9, P. S49.
  7. “Bactericidal Activity of pistacia lentiscus mastiha gum against Helicobacter pylori”, P. Ma- rone, L. Bono, E. Leone, S. Bona, E Carretto , L. Perversi, J. Chemother (2001), Vol.13, 6, P. 611-614.
  8. “Antibacterial action of Mastiha against Helicobacter pylori” D. Sgouros, A. Mentis, (2002)
  9. Unpublished findings of the research program, “Effect of Mastiha gum on Helicobacter pylori Gastritis” Im-hwan Roh, Seung-woo Nam, Na Myung, Jung-taek Kim, Ji-hun Shin, South Korea Society of Gasternterology (2003).
Masticha Active koupit