Starověk
Účinky chioské mastichy byly poprvé popsány v dobách starověku, konkrétně 1.st., tehdejším významným lékařem a botanikem Dioscoridem, který je považován za otce farmakologie. Ve své knize „O zdravotnických materiálech“ rozdělil léky do pěti hlavních kategorií, přičemž zde vyzdvihuje i terapeutické účinky chioské mastichy.
Příznivé účinky mastichy popisuje obvzláště při problémech s trávením a chronickém kašli. Masticha se pro své antibakteriální účinky stala uznávaným léčivem během celých 7 století, během nichž se často využívala lékaři zejména k léčbě trávících problémů a podpoře správné činnosti žaludku a celého trávicího traktu.
Středověk
Účinky mastichy nezůstaly opomíjeny ani ve středověku, kdy se lékařská věda posunula na úroveň složených farmaceutických přípravků. Masticha se v různých podobách využívala jako složka těchto léčiv, což vydrželo až do 18.st.
Současnost
V současnosti chioská masticha není natolik rozšířená jako v dobách, kdy si museli lidé vystačit s přírodními přípravky a jako přírodní výživový doplněk mírně ustoupila moderním chemickým farmaceutickým přípravkům, ale i současné vědecké studie jasně poukazují na její příznivý vliv zejména při žaludečních potížích.
